Historie klubu

Po neblahých událostech roku 1968 bylo nutné nabídnout stovkám československých exulantů, poznamenaných komunistickým bezprávím, směřujících přes Rakousko do svobodného světa, duchovní útočiště. Tato nutnost vedla k myšlence vytvořit vlastní duchovně správní středisko specifického pastoračního rázu. Tato idea, podporovaná tehdejším duchovním správcem čs. exulantů páterem Josefem Novotným O.Cr. a Prof. Dr. Františkem Václavem Marešem, řádným profesorem slavistiky na Vídeňské univerzitě, našla odezvu i u samotného vídeňského arcibiskupa-koadjutora Dr. Franze Jachyma, který dal novému centru své požehnání.

   Souběžně tak k již existujícímu římskokatolickému centru na Rennwegu, kde se scházeli starousedlí vídeňští Češi, žijící zde již několik generací, vzniklo centrum nové, zaměřené na lidi v nouzi. Musíme si uvědomit, že většina exulantů se setkala s Kristem teprve v exilu. Bylo tudíž nutné disponovat prostory, kde by se tito lidé mohli nábožensky vzdělávat, řešit problémy, nebo si vyměňovat své zkušenosti.

   Působištěm patera Josefa Novotného O.Cr., pozdějšího provinciála Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou, založeného sv. Anežkou českou, byl mimo jiné také uprchlický tábor Traiskirchen. Později však převzal také bohoslužby v českém jazyce po zemřelém páteru Kartákovi, posledním tehdy česky mluvícím vídeňském redemptoristovi, a pro svou pastoraci tedy potřeboval klubovní místnost ve Vídni. Pro tyto účely dala k dispozici Vídeňská arcidiecéze klubovnu na náměstí "Judenplatz" v domě „Zum großen Jordan" (U velkého Jordána), která byla slavnostně otevřena a vysvěcena ve dne konání Mše národů v kostele "Votivkirche" na podzim roku 1972.

  Po několika letech byl však dům „Zum großen Jordan“ renovován a klub se musel tudíž přestěhovat jinam. Pro novou klubovnu, ve které se dnešní K. M. Hofbauer Klub nachází uvolnila arcidiecéze prostory v Seitzergasse 5. Pro znovuotevření v roce 1978 se zde po celý rok vše svépomocně renovovalo a připravovalo. Slavnostní vysvěcení proběhlo pak za účasti tehdejšího arcibiskupa-koadjutora Dr. Franze Jachyma, patera Josefa Novotného O.Cr. a čs. exulantské obce. V době totality jsme se v klubu scházeli i ve středu. Mnohdy se tu vyvařovalo pro uprchlíky. Slavily se tu všechny významné církevní svátky s bohatou účastí krajanů a klubové místnosti byly vždy plné. Mladí svobodní lidé, ale také rodiny s dětmi zde nalézali v slavnostních chvílích kousek vlasti, kde si mohli po mši svaté u Panny Marie Na Nábřeží promluvit s přáteli a prožít domovskou atmosféru Vánoc či Velikonoc.

   Po Sametové revoluci v roce 1989 příliv uprchlíků ustal a zdálo se, že klub pozbude své opodstatnění. Nebylo však tomu tak. Mnozí bývalí emigranti, kteří pravidelně navštěvovali bohoslužby a klub, si ve Vídni vybudovali novou existenci, založili rodiny a do staré vlasti se vraceli už jenom jako turisté. V průběhu let devadesátých pak nastal příliv mladých lidí, studentů, odborníků, ošetřovatelek a jiných, kteří v klubu hledali kousek domova, útěchu ve slově Božím a nebo si jen chtěli popovídat v mateřském jazyce. Také lidé starší generace, kteří si v důchodu našli čas a hledají poučení v náboženských otázkách navštěvují naše společenství.

   Zpočátku klub neměl svou světskou samosprávu a vedl ho sám pater Josef Novotný O.Cr. Po smrti patera Novotného převzal krátce vedení klubu otec Tomáš Koňařík O.Cr. a po jeho odvolání do vlasti vedl klub Dr. Berthold Waldstein-Wartenberg. Po jeho smrti se ujala této funkce jeho manželka paní Daisy Waldsteinová. Od roku 1992 vzniklo nové vedení klubu, které tvořili věrní křesťané oltáře kostela Panny Marie Na Nábřeží. V té době byl duchovním pastýřem dominikán pater Dr. Raimund Klepanec OP.

   Od ledna roku 2006 do července 2008 byl duchovním otcem redemptorista pater Marian Papík CSsR. Jeho nástupcem se stal jeho spolubratr ze stejného řádu pater Petr Beneš CSsR.   Velkou zásluhu na tom, že byl vždy přítomen český či slovenský kněz měla dlouhé roky paní Dagmar Marešová, vdova po prof. Marešovi, která svým úsilím přispívala k mnohaleté české tradici v kostele Panny Marie Na Nábřeží. Paní Dagmar Marešová zemřela 18. června 2016 a naposledy jsme se s ní rozloučili v Benešově u Prahy dne 2. července 2016. Za její plodnou a záslužnou činnost jí patří náš upřímný dík. 

   Proč byl klub pojmenován po sv. Klementovi? Na to je snadná odpověď. Svatý Klemens Maria Hofbauer je patronem města Vídně, pocházel z nedalekých Tasovic u Znojma a jeho otec byl Čech. Byl zakladatelem větve redemptoristů severně od Alp. Pro četnou českou komunitu, která v té době ve Vídni vznikala zavedl bohoslužby (tehdy se samozřejmě jednalo jen o kázání a lidový zpěv) v českém jazyce. Tato tradice se zachovala v kostele Panny Marie Na Nábřeží (Maria am Gestade) až do současnosti. Svatý K. M. Hofbauer byl misionář a staral se o lidi v nouzi, čímž se jeho pastorační cíl kryl s původním záměrem klubu.

 



 

 

 

 

 

  

 

 

           Páter Josef Novotný O.cr.

           Páter Josef Novotný O.Cr.

Paní Dagmar Marešová-80. narozeniny